Čtyři struny - Margolius Jiří

 

Životní příběh umělce Václava Hudečka. Přílohou je 16 stran černobílých fotografií.

Syn čarodějnice - Gel František

 

Málokteré období českých dějin přitahovalo spisovatele a čtenáře tak, jako doba Rudolfa II. s podivínem císařem a jeho dvorními alchymisty, hledači elixíru života a kamene mudrců. Také František Gel, autor nad jiné povolaný, oživuje ve své reportáži o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera tuto pohnutou, tajemstvími a legendami opředenou dobu a činí tak nanejvýš poutavě a zajímavě.

Noc hnědých stínů - Ivanov Miroslav

 

Kniha vypráví o vraždě radisty inženýra Rolfa Formise, ke které došlo v roce 1935 (tedy v době, kdy v Německu vládl Adolf Hitler) v hotelu Záhoří v Štěchovic a která byla opředena sítí záhad a dohadů. Ty se ve své reportážní rekonstrukci autor pokouší objasnit. Těží především ze vzpomínek pamětníků, ale se stejným zdarem a smyslem pro dramatičnost a napětí pracuje i s dobovými dokumenty. Totéž platí o dalších čtyřech reportážích: o atentátu na Hitlera v mnichovském pivovaru, ze kterého byl neprávem obviněn rovněž bývalý zaměstnanec ministerstva zahraničí František Kubka; o ženách, které hrály významnou úlohu při atentátu na Heydricha – v této části zaráží čtenáře zejména zrada některých spoluobčanů za války; o osudech tří český letců v nacistickém zajetí - Gustav Kopal vypráví o svých útěcích ze zajateckých táborů; o odcizení štěchovického archívu americkými vojáky vedenými kpt. S. M. Richardsem, ke kterému došlo zejména díky shovívavému postoji československé zahraniční politiky.

Výstřely ve vile Edelweis - Cílek Roman

 -RPR-

Pokus o reportážní rekonstrukci vraždy profesora Lessinga v roce 1933, jako oběť fašistického teroru.

Vražda v Polné - Černý Bohumil

 

Magnet 19968/09.

Reportáž, jejímž námětem jsou události kolem procesu s polenským židem Leopoldem Hilsnerem, obviněným na přelomu století z rituální vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové, procesu, v němž proti pověře o náboženské vraždě vystoupil T.G. Masaryk. M. Machovec o této reportáži píše: "Černého reportáž však nepřináší jen užitek čistě informativní. Je navíc příspěvkem k pozitivnímu zhodnocení zásluh T.G. Masaryka, který se v tehdejších bojích proti pověrám o rituální vraždě obzvlášť angažoval. I to se autorovi daří, neboť nechává mluvit fakta, sama o sobě výmluvná a dramatická."

Zkáza černé eskadry - Bártl Stanislav

 

edice MAGNET 5/1968

Redaktor Mladé fronty Stanislav Bártl se mimo jiné zúčastnil jako reportér jedné sovětské výpravy do Antarktidy, aby přinesl svědectví o objevování této málo známé pevniny. V této reportáži objevuje novou pevninu sám: tentokrát na mapě bojových operací druhé světové války. Jen málokdo u nás ví, že daleko na severu, za polárním kruhem, se v letech 1941—1945 odehrávaly urputné boje, které svou dramatičností předstihují i leckteré bitvy, známé z bohaté válečné literatury. Severním ledovým mořem proplouvaly do sovětského přístavu Murmansku na Kolském poloostrově spojenecké konvoje s nákladem zbrani a potravin, které zejména v prvních fázích války měly pro SSSR nesmírnou cenu. Proto také nacisté vynaložili nemálo úsilí i válečné lsti, aby jejich křižníky a ponorky zabránily spojeneckým konvojům dosáhnout cíle. Bitva o Severní cestu trvala bezmála do konce války.

Autor čerpal nejen ze své bohaté polárnické zkušenosti, ale navíc ještě procestoval významná místa, o kterých ve Zkáze černé eskadry píše. 

Dirigent zákulisí - Guth Gabriel a Müller Otto

 

Námětem knihy je zákulisí amerických operacích v Československu, ve které „odhalovali pletichy CIA v ČSSR i nebezpečí jejich snahy rozložit socialismus v ČSSR zevnitř".

Gabriel Guth je pseudonym, za nímž se skrývá kapitán Ladislav Bittman, český agent Státní bezpečnosti, který v roce 1968 přešel na Západ. Poté používal jméno Lawrence Martin-Bittman, ve službách Státní bezpečnosti používal krycí jméno Brychta.

Otto Müller je pseudonym, za nímž se skrývá PhDr. Miroslav Hladký, vedoucí dramaturgické skupiny Filmového studia Barrandov a vedoucímu katedry televizní a filmové katedry Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy a spolupracovník StB s krycím jménem Miroslav.

Kniha měla za cíl rekapitulovat neúspěchy CIA v poválečném Československu. Vyžadovalo to studium přísně tajných archivních materiálů, které StB zpřístupnila jen pro Ladislava Bittmana. Při psaní spolupracoval s novinářem Miroslavem Hladkým, kniha Dirigent zákulisí vyšla v roce 1966.

Později, v roce 1977 byl na námět této knihy natočen celovečerní film Tichý Američan v Praze (režie Josef Mach a Štěpán Skalský). Oba autoři ještě na začátku roku 1968 společně vydali knihu První zemřel kancléř (pod jmény Vladimír Bauman, Miroslav Hladký), ale na ní se již dezinformační odbor StB nepodílel.

Ladislav Bittman v roce 1964 zosnoval mystifikační akci StB Neptun, během níž byly v Černém jezeře na Šumavě údajně nalezeny bedny s nacistickými dokumenty.